Po takhle dlouhé době jsme se vypravili opět ke kvašťovskému altánu, abychom tam a i cestou přišli na jiné myšlenky. Šli jsme si tam taky zahrát nějaké hry a na ohni pak opéct buřty. Skupinka dětí, co v zámku zůstala o prázdninách.

Bylo horko, ale za Kvašťovem, na lesní cestě to bylo dobrý. V altánu vychládáme.

Děti se dozvídají něco o světových stranách, jak je venku určíme, k čemu nám to vlastně je a jak nám v tom pomůže kompas, který máme s sebou.

Vyrazilo se na dřevo.

První hra skončila fiaskem. Děti rozdělené na dvě skupinky, dostaly po dvou obálkách, kdy v každé byl jeden rozstříhaný pohled jako puzzle. Kdo je dříve sestaví, vyhrává. Nejenže si pomíchaly díly ze svých dvou obálek. Pomíchaly si je i mezi sebou, takže ani jedna skupina nebyla stavu sestavit jeden obrázek.

Druhá hra se vydařila o poznání lépe. Děti měly za úkol určit správné jméno zvířete z jeho zpřeházených písmen. Na první pohled jednoduchý úkol, ale zas tak snadný nebyl a bylo jich asi čtyřicet, nicméně bylo vítězů a poražených.

Po nevelké svačině rozděláváme oheň a pečeme buřty.

Čas letí a letí i bouřkové mraky, a to směrem k nám. Občas je slyšet i vzdálené hřmění.

Poslední hra, i když jsou připravené ještě další dvě, ale děti je už nedají. Letadla v mlze. Už jsme tohle kdysi hráli, teď je hra ve zjednodušené formě. Letadlo, hráče, se zavázanýma očima naviguje věž, tentokrát jen rovně, tedy přímo na runway. Vypadá to tak jednoduše, ale není. Výsledkem odpoledního hraní je remíza, a to doopravdy.

Zbývá rychle pobalit, sebrat i „bordel“, který není po nás a upalovat nejkratší cestou k domovu, protože bouřková mračna se nebezpečně přiblížila. Leckomu je nebezpečí blížící se bouřky lhostejné a nedbá na popohánění k rychlejší chůzi. Zajímá se o každého brouka a stéblo a ………..

Když uhnaný odmykáme dveře šatny, začínají padat první velké kapky a krátce na to přijde slejvák.

Náročná, ale dobrá akce.

Petr Frumert