Naše oblíbené místo, kam se rádi vracíme, je altán u Kvašťova. Vyšlápneme si tam i tentokrát.

Jiřík, Kačenka, Nikolka, Laurinka, Jaroušek a Verunka, to je skvělá parta menších dětí, které jsou už delší dobu natěšené, až někam půjdeme. Byli se mnou na výšlapech několikrát, a tak dobře vědí, co je čeká.

Sbalíme všechny věci potřebné na celý den do lesa. Vycházíme po desáté hodině ranní. Vezmeme to stejnou cestou jako vždy.

Nikam nechvátáme, posloucháme zpěv ptáčků. Pozorujeme, jak nádherně kvetou sněženky, kolik vody teče v potoce a jestli neuvidíme vodníka. Zároveň si všímáme, jak nad námi letí letadlo. Asi do Prahy, říkají děti.

Kolem polední hodiny jsme u altánu. Obdivujeme výhled do krajiny. Ukazujeme si, kde je zámek a kterým směrem je Jesenice, kam bychom chtěli vyrazit příště. Poté připravíme klacky, rozděláme oheň nejen na opékání buřtů, ale i na zahřátí. U altánu vždycky dost fouká a ani tentokrát tomu není jinak.

Zahrajeme si hru Na slepou bábu, Poznej, kdo jsem a také postavíme hnízda pro ptáčky z větviček, mechu, trávy a listí. Uklidíme po sobě a jdeme cestou nahoru lesem ke kapličce, od ní vlevo dolů, zpět ku Kvašťovu.

Vracíme se kolem čtvrté odpolední a Jiřík se ptá, jestli půjdeme ještě :-).
Strávili jsme hezký den v lese a zase máme z toho všeho dobrý pocit.

Jana Pechová